Nácvik

V průběhu posledních nocí pořádáme něco jako rodičovské tréninkové lekce. Loki - náš čistokrevný bezpapírový Jagdteriér trpí nějakou ošklivou zažívací potíží, která se projevuje řídkou a častou stolicí. V praxi to vypadá tak, že kromě pravidelného denního venčení v počtu čtyř opakování, vyžaduje pejsek ještě jedno venčení (tzv. bonusové), někdy mezi druhou a třetí hodinou ranní. Kdo to nezažil, nemůže tušit, jak protivné jsou tiché psí kroky po koberci, kterými nás trhá z náruče Morfeovy a snaží se na sebe upoutat pozornost. Kdo v noci nevenčil neví, jak strašidelné je ztichlé sídliště ponořené do tmy (samozřejmě podle Simonky, Roman má pro strach uděláno). A kdo má dobré spaní netuší, jak protivné je ráno ve tři hodiny civět do stropu, poslouchat pravidelné oddechování psa a nemoct usnout.

Ač jsme šli spát skutečně brzy, neprobudili jsme se nijak svěží. Na nohách nás drží pouze fakt, že je dnes pátek a zítra budeme spát do oběda. Pokud nás v noci neprobudí zase ty tiché kroky...