...je nějaká zadřená. Marně vzpomínám, kdy jsme si přivezli nějakou turistickou známku. Maminka Simča s Térou jezdí na chatu a moje popojíždění po Třebíčsku, Žďársku a Znojemsku má mnohem prozaičtější cíle, než historické a kulturní památky :) Dlužníků je v poslední době jako máku a jak praví kolegové z mého oboru: "Hurá, je krize!" Marně tak můžeme závidět Radkovi a Erice, kteří si jezdí velebit vlastní grunt a protáhnout si těla.
Teď by se slušelo sepsat Terezčiny pokroky, protože jsme zde o nich dlouho nereferovali. Jenom si nejsem jistý, jestli by je vlny našeho digitálního éteru pobraly. Snad jenom několik nejdůležitějších:
- Roste nám spodní špičák
- Dosáhneme na linku do misky s dudlíkem
- Umíme říct "ham" a "hop"
- Zvládneme donést stoličku na balkon, postavit ji k zábradlí a vylézt si na ni
- Tátu jsme si dokonale omotali kolem prstu
Nedávno jsme si užili moc príma sobotní dopoledne s Radkem, Janou a Kubíkem, kteří nás vzali na loď na Dalešickou přehradu. Vzali jsme to se zastávkou na Ježka v Hartvíkovicích a dokonce jsme stihli vyběhnout i na zříceninu jednoho z několika hradů, kterých by kolem Dalešické přehrady mělo být údajně až devět.
Jednou z důležitých novinek u nás je, že táta se rozhodnul seknout s nevděčnou prací obchodníka a nechal se přeřadit do oddělení podpory státní správy. Pomalu tak dává vale neskutečné byrokracii, která naše obchodní oddělení obepíná jako jedovatý břečťan, začíná brát neustálé remcání zákazníků jako něco, co brzy bude jen nepříjemnou vzpomínkou a učí se programovat v Pythonu :)
Pro dnešek stačilo, užijte si miniporci fotek a těším se na našich stránkách zase brzy na shledanou.
0 Komentáře