Progress Report No. 1 (Zpráva o postupu věcí)

Terezka nám v poslední době roste jako z vody, což je prý na konci druhého trimestru správné. Maminka Simča se začíná hezky zakulacovat, trpí zvrácenými chuťovými výkyvy a každou chvíli se zdánlivě bezdůvodně směje. Spoustu času tráví nad časopisy pro nastávající rodiče a neustále tatínka Romana vytrhuje od práce výkřiky: "Tenhle kočárek by Terince slušel", "Tady je o něco levnější ohřívačka na lahve" nebo "To je kuášný miminto". Následně se vrhá k internetu a zuřivě brouzdá e-shopy, porovnává ceny a vybírá barvičky.


Tento stav má samozřejmě i své stinné stránky. Například když se Terezka rozhodne šťouchat do měchýře, znamená to pro maminku uběhnutý půlmaraton na trase gauč -> toaleta -> gauč -> lednice -> toaleta -> gauč. Druhou choreografií, kterou naše miminko na mamince procvičuje, dostala název fotbalová rozcvička a vyznačuje se nadměrnou pohybovou aktivitou v delších časových úsecích. Terezka ji praktikuje hlavně v dopoledních hodinách, které maminka tráví v práci (takže z toho tatínek nic nemá), z čehož Simča vyvozuje, že se pišišvorovi nelíbí, když pracuje. Využívá toho jako argumentu pro časté přestávky a další návštěvy lednice a toalety.


Pomalinku se nám začíná scházet i výbavička. Využili jsme jednoho z e-shopů a ve výhodné akci koupili krásnou cestovní postýlku s přebalovacím pultíkem a moskytiérou. Jako dary se nám sešlo několik dudlíků různých velikostí a při výletě do nákupního centra maminka neodolala a nakoupila teplé oblečení, když už se narodíme do těch prosincových mrazů. A nesmíme zapomenout na vaničku s nočníkem, která k nám míří jako dar od příbuzenstva.


Tímto končíme zprávu o postupu věcí. Děkujeme za pozornost a těšíme se na setkání u příštích dílů.