Tak sedím u počítače a nevím. Jsme se Simčou milující rodiče, nebo zmanipulovaní troubové? Abyste rozumněli. Provedli jsme několik nezávislých testů a pozorování a dospěli k názoru, že Terezce nevyhovuje její luxusní dovozová postýlka se závěsným lůžkem, přebalovacím pultíkem a stříškou. Pokaždé, když jsme ji do ní uložili padla na ni zřejmě tíseň z uzavřeného prostoru a začala si důrazně stěžovat (křik nápadně připomínající volání "Nénéné"). Netrvalo tedy dlouho a padlo rozhodnutí, pořídit postýlku novou, dřevěnou, s nebesy a bez přebalovacího pultíku. Rozhodli jsme v pondělí a protože maminka Simča nelenila, už v úterý si Terezka lebedila na nové pohankové matraci v nové dřevěné postýlce. A ač jsme tímto počinem lehce vykrváceli, je pravda, že se jí v ní spí mnohem mnohem lépe. Skoro se v ní neodváží ani fňuknout. Navíc je na postýlku možné připevnit kolotoč, což se na tu cestovní dalo pouze za použití nepřiměřeného fyzického násilí, vedoucího ke znehodnocení celého artefaktu.
Na celou akci je samozřejmě nabaleno plno další "podakcí" jako objednání přebalovacího pultu, dokoupení tyčky k nebesům, která samozřejmě není součástí balení nebes (jak jsme mohli být tak nedovipní a myslet si, že součástka, která vlastně drží nebesa nad postýlkou bude součástí dodávky), vyhledání nových úložných prostor pro věci, které byly uložené ve spodní části cestovní postýlky a podobně. Vypadá to, že rodičovství bude jedna velká řada těžkých rozhodnutí, změn a dilemat. Doufám, že na konci z nás budou milující rodiče a ne zmanipulovaní troubové.
0 Komentáře