Neděle 3. února 2008 je za námi. Částečně nečekaně nás za nedělního kuropění zastihla dvě jubilea. O tom prvním jsme věděli a očekávali ho už několik týdnů. V neděli totiž Terezce i Simči skončilo šestinedělí. Období to náročné i krásné zároveň. Za šest týdnů se toho událo skutečně hodně. Začali jsme kojit, přestali jsme spát, oslavili jsme Nový rok, naučili jsme se koupat, přišli jsme na to, jak se smát, rozviklal se nám kočárek, vyrostli jsme z několika kabátků a dorostli do kombinézy. Taky jsme dali opravit auto, prodali několik internetových obchodů a podepsali několik smluv na pohledávky.
Druhé jubileum jsme vlastně také čekali, ale vzhledem ke shonu, který máme s Housenkou jsme na ně téměř zapomněli. Ano, ač se to zdá být pouze pár týdnů, je tomu již rok, co nás pan starosta Uher (to z něj ještě nebyla mediální hvězda frčící v pochybných transakcích s pozemky) oddal. A je tomu již rok, co jsme se dušovali, že miminko si pořídíme nejdřív za dva roky :)
Nicméně naše pinožení se v Třebíčkově není nic proti rozhodnutím, která musí dělat naši přátelé v širém světě. Zářným příkladem jsou Honza, Peťa a Leika, kteří se rozhodli ukončit jednu etapu svého bytí a pustit se do té krásnější, klidnější a radostnější v srdci Jižní Moravy. Přejeme, ať se všechno daří tak, jak si přejete.
0 Komentáře