Aniž bych to tušil, odbyl jsem si včera pozdě odpoledne jednu premiéru. Začalo to poměrně nevině, když mi ráno napsal švára Radek, jestli bych se s ním nevypravil do sauny. Páru mám rád, nic jsem v plánu neměl a tak jsme se dohodli na pátou hodinu. Vybavil jsem se standardní bazénovou výstrojí - plavky, ručník, mýdlo, desetikoruna - a vyrazil. V hale bazénu mě rázem přešla nálada, když se kolem mě řinuly davy rozjívených dětí, natěšených užít si svou hodinku ve vodě. Abyste pochopili, náš bazén má parní saunu přístupnou hnedle z bazénového prostoru, takže téměř každý (kromě Davida :) ), kdo si jde zaplavat, si na chvíli odskočí i tam. V praxi to vypadá tak, že sauna je přeplněná, tísníte se v ní se spoustou cizích lidí a požitek z ní není takový, jak by si ho jeden představoval.
Jaké však bylo mé překvapení, když mě Radek nesměroval do bazénového prostoru, ale pustili jsme se temnou chodbou kamsi do útrob budovy. Naštěstí vím, že Radek je slušný kluk, takže jsem se ani moc nebál :) Po té, co jsme se nahlásili paní u okénka a osprchovali ze sebe špínu pracovního dne, jsme kolem roztomilého bazénku s ledovou vodou vešli do kabiny klasické horkovzdušné sauny (tedy NO pára, HOT vzduch ONLY), což jsem skutečně nečekal, protože jsem nikdy v takovémto zařízení nebyl. Ano, slyšel jsem o něm legendy, ale vlastní zkušenost je vlastní zkušenost.
Celá záležitost se ukázala být mnohem příjemnější, než by se mohlo z pouhého popisu zdát. Ono má to zahřívání a prudké ochlazování skutečně něco do sebe. Člověk u toho probere spoustu věcí a cítí, jak stres odplouvá kamsi v dáli. Pravda, jako kulisa by tam nemuselo být osm nahých upocených cizích chlapů, ale je pravda, že člověku to dovolí podívat se na život z té úsměvnější stránky (protože zkuste být vážní, když jste nazí před někým, koho neznáte a funí vám na záda). Teď doufám, že se z návštěvy sauny stane pravidelnější záležitost. Pokud se budete chtít někdo přidat, ozvěte se :)
0 Komentáře