Ač se delší dobu nehlásíme, dosahuje Terezka překvapivých pokroků ve svém vývoji. Překvapivých pro nás. Ti, co si už doma několik dětí odchovali je zřejmě budou považovat za samozřejmost. Přesto si ty nejmarkatnější dovolím vyjmenovat:
1) Při pasení koníků zvedáme ruce a nohy do vzduchu a houpeme se na bříšku.
2) Objevili jsme prstíky - když nám vypadne dudlík, nacpeme si minimálně tři do pusy a nutí nás to dávit. Hrozně nás to baví.
3) Začali jsme vydávat neartikulované zvuky. Nejradši máme AAAUUUAAA, AAAEEEAA a UUUH.
Mezi další drobnosti patří celková zvýšená pohybová aktivita, která nám již nedovoluje nechat Terezku bez dozoru. S oblibou mate maminku tím, že se otáčí do jiných směrů, než byla původně položena a odkopává deku. Na přebalovacím pultíku pak jeví sebedestruktivní sklony a vrhá se z výšky 1,5 metru k zemi (naštěstí zatím její pokusy úspěšně eliminujeme).
Na dnešní procházce jsme vyrazili do lehkého terénu, abychom vyzkoušeli, zda byla volba kočárku správná. K velkému překvapení si čtyři kolečka poradila hravě s polní cestou, travnatým svahem i blátivým stoupáním, které působí problémy nejednomu pěšímu (třeba mně). X-Lander se tedy zřejmě řadí do kategorie SUV, což nás samozřejmě těší. Na pořádné otestování ale musíme počkat na první pořádný výlet.
A na závěr bychom všem rádi poděkovali za rady, kterak bojovat proti atopické dermatitidě. Nakoupili jsme spoustu kosmetických přípravků, abychom posléze zjistili, že Terezka zřejmě trpěla nějakou alergickou reakcí. Naštěstí má tatínek na tomto poli problémů dost a dost, takže vše postupně spotřebovává. Favoritem je zatím konopný krém Robátko, který se užívá skutečně velmi příjemně. Akorát mi každé ráno po cestě do práce skáčou pod kola husité na koních (modří vědí). Kdyžtak to můžu svést na Homera :).
0 Komentáře