Návrat k moudrosti našich předků je v poslední době v módě. Vzpomeňme třeba bylinky využívané ve zdravotnictví, recepty našich babiček, nebo parní lázně, zavlečené k nám ze severu. V jedné oblasti by se ale lidstvo mělo dívat pouze kupředu. Ve stavebnictví.
Včera jsem si udělal malou brigádku na stavbě mého skorošvagra Radka. Jeho rodina vlastní krásný dům na třebíčském náměstí, kde mají opravený útulný, ale ne příliš rozlehlý podkrovní byt. S očekáváním příchodu malého Jakuba se však jejich nároky na obytnou plochu mění a tak padlo nevinné rozhodnutí opravit o něco větší byt kousek vedle. Byla to jednotka zvící dvou malých pokojů a sociálního zařízení, která se v průběhu včerejšího dne (plánovaně) proměnila na jednotku zvící jednoho velkého pokoje a sociálního zařízení. Dělící stěna mezi zmíněnými pokoji nebyla nosná, ale i přesto Radek preferoval odlehčení stropu, který zároveň tvořil podlahu půdy. Odlehčení spočívalo v prostém vytěžení izolace a její následné defenestrace na korbu přistaveného náklaďáku. Nojo, jenže kdo zkoušel něco defenestrovat vykýřovým oknem na půdě musí uznat, že jakékoliv míření je krajně ztíženo, někdo by se nebál použít slova nemožné. Museli jsme proto zvolit variantu, kdy vytěžená izolace putovala do kbelíků, byla snesena o patro níž. Tak, už jsem vám říkal, že naši předkové používali k izolaci suť? To je taková ta směs prachu, rozlámaných cihel a střešních tašek. Plocha, kterou bylo potřeba odtěžit měla ca 50m/2.
Dnes se nemůžu skoro hýbat. Zádové svaly mě neposlouchají až k předloktím a považoval jsem za úspěch, že jsem ráno vstal z postele. Beru tuto zkušenost jako implus k tomu, abych se konečně začal zase hýbat a dal svému kancelářskou prací nahlodanému tělu nějakou formu. Teď mě omluvte, za půl hodinky začíná můj oblíbený pořad a chtěl bych se dostat včas do obýváku.
P.S.: Maminka Simonka je v pořádku. Právě odpočívá a sestavuje rodinný rozpočet. Terezka se má k světu a dostala přezdívky Chuck Norris a půlnoční mstitel.
0 Komentáře