Podzim se ukázal nebýt tak dobře vychovaným, jak se ze zpočátku zdálo a dnes nás obšťastnil nebývale teplým dnem. Zřejmě šlo o poslední rozumné sluníčko v tomto roce a tak jsme se jako rodinka vypravili opečovávat náš čtyřkolý olditmer, který zase celý týden postával nečině na dvorku. Tentokrát jsme však nic neponechali náhodě a už den předem se dohodli s Michalem a Davidem, kteří nám měli přijít pomoci.
Musím uznat, že ve třech (Simča se do celé akce moc nezapojovala, louskala si ořechy a pak odjela domů poklízet) jde práce mnohem lépe a rychleji. Než jsem stačil odmontovat zadní nárazník, už stál ve vratech Michal a přikládal pomocnou ruku. O chvíli později se objevil i David a s chutí se pustil do montování pásů. Hanka, která tvořila nezbytný doprovod, nám poskytovala morální podporu a vhodně volenými slovy nás pobízela do práce. Po necelých třech hodinách tak Modřina postrádala ne jen zadní nárazník a mřížku, ale téměř kompletní interiér, včetně palubní desky. Práce to byla zábavná. Zjistili jsme při ní, že:
1) Na bezpečnostní pásy bude lepší se nespoléhat
2) Do auta někudy teče - vrchem
3) Podlaha přikrytá asfaltovými koberečky rychle rezne
4) Pod zadními sedadly se daří myším
5) Mumifikovaná mrtvolka myši vypadá legračně
Obecně, i přes několik dílčích neúspěchů, máme z dnešní práce dobrý pocit. Celá věc se hnula o notný kus kupředu a na pořadu dne začne být vyklizení stodoly a přesunutí Modřiny do suššího prostředí (pokud se nám povede dotáhnout jednání s majitelem do zdárného konce).
P.S.: Tímto ještě jednou děkuji Michalovi a Davidovi za kus pořádně odvedené práce.
GALERIE
0 Komentáře