Sobota byla pro naši ratolest důležitým dnem. Jako novopečený Třebíčan byla přivítána staršinou do řad občanů a bylo jí popřáno, aby dobře rostla, nabírala sílu a měla hodné rodiče. Obřad začínal trochu chaoticky, protože se v předsálí obřadní síně potkali tábor rodičů, již přivítaných dětí s táborem rodičů dětí ještě nepřivítaných. Situace se zvolna vyhrocovala a s dalšími příchozími začínala připomínat nástupiště Tokijského metra. Nastalou skrumáž naštěstí na poslední chvíli rozehnala organizátorka, která tábor nepřivítaných zatřídila na správná místa a zbytek vytřídila ze dveří. Celou akci zahájil dětský sbor Slunko, který občánkům zazpíval několik veselých skočných písniček a zarecitoval něco rychlých optimistických básniček. Po té přispěchala jedna z radních města a krátkým proslovem a předáním dárku s diplomem přivítala pět dětí do obce. Celá akce byla zakončena fotografickým maratonem svišťů v erární dřevěné kolébce, která před dvacetisedmi lety malou chvíli drndala i mě.
Takže další milník Terezčina života je za námi. Teď už se můžeme těšit na dlouhé období pokroků, rostoucích zoubků a povinných očkování, které za pár let vyústí v příjmač do mateřské školky. Prý se máme na co těšit. Zatím zkrmujeme krabice dětské kaše a hádáme se, jestli Terku zapíšeme do Arabesu, nebo na volejbal :)
0 Komentáře