Kozí farma Ratibořice

Asi by se slušelo říct, že po té, co minulo šestinedělí se vše zajelo do starých kolejí a my už zase zvládáme všechno, jako před příchodem dětí, ale nebudeme vám lhát. Naši domácnost ovládá chaos a jen vrozená skromnost nám brání nazývat ho ultimátním bordelem. Bobík junior neustále řve, Téra neustále zlobí a naše nervy si tuto utužovací kůru skutečně užívají. Prostý návrh navštívit kozí farmu v Ratibořicích nám proto přišel jako výborný nápad jak si trochu oddechnout a vybít energii ze staršího sviště.

Farma Dvůr Ratibořice se veze na módní vlně biopotravin a je ukázkovou biofarmou, což znamená, že je přístupná veřejnosti. Jak již název dnešního článku napovídá, soustředí se v Ratibořicích hlavně na chov koz a výrobu produktů z kozího mléka, ale koketují i s ovcemi, pěstováním jetelových trav a některých klasických zemědělských plodin. Na celé farmě je vidět, že svoji práci dělají majitelé srdcem, protože všechno od krátce střiženého trávníku, přes čisté uklizené chlévy až po posezení pro hosty působí nesmírně harmonicky, až idylicky. Jako bonus si v místním obchůdku můžete koupit produkty z kozího mléka a například dezertní kozí sýr, který jsme před chvíli doma spořádali je přinejmenším zážitkem.

Farma v Ratibořicích byla zážitkem zejména pro Terezku s Kubíkem. Zdejší kozy jsou přátelské (stejně jako mouchy) a k dispozici jsou kupky sena, které mohou děti zvířatům cpát do omrzení. Zábavný jim přišel i zaparkovaný kombajn a člověk by si nikdy nepomyslel, kolik legrace si užijí v levandulovém záhoně. Nás jako rodiče trochu znervózňovaly nápisy varující před elektrickým ohradníkem, ale fází seznamování se s drátem vedoucím vysoký proud o nízkém napětí (je to tak?) jsme si prošli všichni a tak jsme je nechali, ať se tímto kouskem života proderou sami. Farma se ale ukázala jako baby friendly, takže nikdo nic neuzemnil a Téru s Kubíkem čeká v budoucnu jistě velké překvapení.

Dnešní výlet jsme zakončili v Jaroměřickém zámeckém parku, kde jsme se připletli k orchestru zkoušejícímu na Mezinárodní festival Petra Dvorského, což byla příjemná kulisa k půllitru Dalešické jedenáctky. Agrovýletování se ukázalo až neočekávaně zajímavé a přínosné a vypadá to, že o tuto oblast obohatíme naše putování po historických a přírodních památkách. Pokud nám to náš křičící minibobík dovolí :)

GALERIE