Napravuji křivdu, které jsme se dopustili na nejmladším Bobíkovi a uvádím ho do blogu alespoň několika obrázky. Vůbec to není tak pohodové miminko, jako byla Terezka (samozřejmě pouze doma, na návštěvách je to vzorňák, takže nám to nikdo nevěří) a potřebuje být neustále v náručí. V autě je to tragéd, křičí co mu plíce stačí většinou celou cestu. Snad už se to lepší, tak nám držte palce, ať to přežijeme bez psychických následků.
0 Komentáře